Miroslav Klempár se v roce 2000 přestěhoval z České republiky do Velké Británie, kde podnikal a současně pracoval jako poradce pro školský úřad v Birminghamu. Po návratu do Česka založil organizaci Awen Amenca, jejímž hlavním cílem jsou rovné příležitosti pro romské děti v našem vzdělávacím systému. Díky Miroslavovi se zapsalo už 1500 romských dětí do běžných nesegregovaných škol. Jaké bylo jeho dětství, kde byl jako jediný Rom ve třídě? S jakými překážkami se ve škole setkávají dnešní romské děti? A proč si myslí, že je důležité pracovat na budování komunit?


Lidovky. cz: Na úvod by bylo asi dobré vrátit se na úplný začátek, tedy o desítky let nazpět do Ostravy. Jak vzpomínáte na své dětství, konkrétně na léta strávená ve školní lavici?
Své dětství můžu popsat jako šťastné. Nejdříve jsem chodil do školy na okraji Ostravy, kde bylo několik romských dětí ve třídě. Nijak jsem si neuvědomoval odlišnost. Jasně, že jsem vnímal, že jsem tmavší a že jsem Rom, ale byl jsem oblíbenec paní učitelky. Ta mi pořád opakovala, že ze mě jednou něco bude a všichni jsme byli kamarádi. Pak jsme se přestěhovali blíž do centra Ostravy a já zjistil, že jsem jediné romské dítě ve třídě. Na celé škole byly jen čtyři nebo pět romských dětí.

Lidovky.cz: Zmiňujete, že jste byl jediný Rom ve třídě, jak jste tuto situaci jako malý kluk vnímal?
Děti, ale i učitelé na mě pokřikovali špinavý cikán, i když moje maminka dbala o čistotu až přehnaně. Pamatuji si, že jsem byl hodně přátelský, ale najednou jsem se začal cítit méněcenný. Neměl jsem skoro žádné kamarády, a to i když jsem všem napovídal z první lavice a spolužáci ode mě opisovali při písemkách. Hodně dlouho jsem si myslel, že jsem výjimečný, a proto jsem v normální škole a ostatní kamarádi jsou pozadu.

Lidovky.cz: Myslíte, že vás zkušenosti z raného dětství s českým systémem vzdělávání ovlivnily natolik, že jste se v dospělosti začal plně věnovat této problematice i v organizaci Awen Amenca?
Ani ne tak, že bych v dětství vnímal nějaké bezpráví a pak se této problematice věnoval. Naopak jsem to bral jako dlouho normální. Tento názor změnila až zkušenost s anglickým vzdělávacím systémem. Poté, co jsem odcestoval do Anglie, pracoval jsem jako tlumočník a pak i vzdělávací poradce pro magistrát města Birmingham. Zjistil jsem, že v Anglii nemají zvláštní (později praktické) školy. Romské děti přicházející ze slovenských a českých zvláštních škol umisťovali do "normálních" běžných škol. U nás byl důvodem přemístění dítěte do zvláštní školy "špatná" čeština. V Anglii neuměly anglicky ani slovo a byly umístěny do běžné školy. Tehdy jsem se začal o toto téma více zajímat. Po příjezdu do Česka jsem pak začal pracovat na změně.

Lidovky.cz: Organizaci jste založil v roce 2013 a vaší první aktivitou byla kampaň na desegregaci škol v Ostravě, kdy jste zorganizovali společně s romskými rodiči zápisy romských dětí do běžných základních škol. Jak jste s rodiči pracovali?
Už v té době existovalo hodně organizací, které se zabývaly vzděláváním romských dětí. Ty ale pracovaly a dosud ještě pracují na segregovaných školách a zabývají se nápravou důsledků segregace. My jsme ale chtěli jít po zdroji problému. Proto jsme zvolili cestu organizování komunit a budování leadershipu u romských rodičů. Zejména těch, kteří se rozhodovali, na kterou školu zapíšou své dítě. Neříkali jsme jim, co mají dělat, nebo co je správné, ale poskytovali jsme jim informace o vzdělávacím systému, právech dítěte a důsledcích segregace. Oni se pak rozhodovali sami. Také jsme jim pomáhali budovat vůdčí schopnosti, které pak oni předávali ostatním rodičům.

Lidovky.cz: Na jaké bariéry jste naráželi?
Rodiče příliš nevěří různým organizacím. Počáteční nedůvěra panovala i v našem případě. Poté, co zjistili, že se jedná o kampaň, kterou si plánují a řídí oni sami, teprve opadla. Jen tak jsme mohli dosáhnout toho, že na akci k výročí rozsudku DH přišlo 2 000 Romů na náměstí v Ostravě.

Lidovky.cz: Jaké výsledky kampaň přinesla a jak ji zpětně hodnotí rodiče a děti?
Zapsali jsme dosud okolo 1500 romských dětí do běžných nesegregovaných škol přímo u zápisů, které jsme ze začátku monitorovali. Všichni rodiče jsou rádi, že jsou jejich děti v "normálních" školách. Občas si stěžují na větší výdaje (v segregovaných školách mají vše zadarmo), ale nikdo by neměnil.

Lidovky.cz: Vy jste se zasloužili mimo jiné o uzavření šesti tříd a jedné zvláštní školy pro romské děti v Ostravě-Porubě, které už jednoduše řešeno nebyly potřeba. Přesto... Setkáváte se s názory, ať už od vedení škol či přímo od učitelů, že není možné mít ve třídách tolik romských dětí, protože si to například rodiče ostatních dětí nepřejí?
Ano, my jsme ze začátku monitorovali zápisy do škol v Ostravě, ale i v jiných městech. Při jednom zápisu nám ředitel školy řekl, že má tři romské děti s odkladem, které musí vzít, takže už žádné jiné romské dítě letos nevezme. K zápisu tehdy přišlo devět romských dětí. Děti procházely různými testy a přesto, že všech devět dětí předem vyzkoušel v rámci kampaně speciální pedagog, všem devíti bylo oznámeno, že testy neprošly a nebudou přijaty. Děti plakaly a jejich rodiče chtěli přirozeně vědět, co udělaly špatně. Kolegyně Jolana, která byla přítomna jako monitor řekla, že děti byly před-zkoušené a že všechno umí. Učitelka pak emotivně vyhodila všechny papíry do vzduchu a nervózně řekla, že je vyzkouší znova. Poštou pak přišla zamítavá odpověď a ani jedno z devíti dětí nebylo přijato. Dva rodiče napsali stížnost a případ se dostal k soudu, který rozhodl ve prospěch rodičů. Soudce prohlásil, že ředitel diskriminoval romské děti tím, že se snažil limitovat jejich počet na škole a upíral jim tak právo na vzdělání.

Lidovky.cz: Vzpomenete si na nějaký konkrétní příběh inkluze, který vás nejen v době založení organizace, ale klidně i později silněji zasáhl?
Každý rok nám rodiče s hrdostí ukazují vysvědčení. Jeden rodič doslova řekl: "Vidíte a oni říkají, že jsou romské děti hloupé". Jinak ale sledujeme vývoj "inkluze" v Čechách, nebo spíše chápání inkluze. Jsme zapojeni do projektu Rady Evropy a Evropské Komise INSCHOOL, který probíhá ve třech zemích Evropy a zaměřuje se na zlepšování inkluzivního prostředí na školách a výsledky z praxe jsou pak zahrnuty do změn legislativy. Díky tomuto projektu evidujeme posun v chápání inkluze na školách. Od minulých let, kdy se školy rozhodovaly, jestli inkluze ano nebo ne, se nyní debata přesunula k tomu, že inkluzi chtějí podporovat, ale důležitá je otázka jak.

Lidovky.cz: V dnešní době se velice často skloňuje slovo "komunita". Ostatně vy jste v letošním roce získal na Impact Hub MashUpu, který se věnoval právě komunitám, titul Nejinspirativnější leader. Pro komunitní leadery je určen také akcelerační program Impact First coworkingového centra Impact Hub, který právě přijímá přihlášky. Jaký smysl vidíte vy v organizování komunit?
Organizování komunit není v Čechách vůbec rozšířené, a proto uvítám každou aktivitu na podporu tohoto způsobu usilování o změnu. My sami jsme na základě praxe vydali manuál organizování komunit a pořádáme semináře pro neziskové organizace.

Lidovky.cz: Jaké projekty by se dle vás měly do tohoto akceleračního projektu přihlásit? Komu byste je doporučil?
Program bych doporučil každému, kdo chce dosáhnout nějaké změny, ať je to v jakékoliv oblasti, od ochrany přírody, přes posílení volební účasti, až po stavbu magistrály. Opravdu si neumím představit projekt, na kterém by metoda organizování komunit nešla použít.

Lidovky.cz: Pokud byste měl zmínit na konec našeho rozhovoru jedno přání, jaké by to v souvislosti se vzděláváním a rozvojem komunit bylo?
Naším přáním a předmětem našeho snažení je ukončení segregace romských dětí, které by prospělo nejen těmto dětem, ale i společnosti jako takové. Vzdělání je základ společnosti a závisí na něm budoucnost, prosperita jednotlivých komunit a celé společnosti.

Článek v Lidových Novinách: https://www.lidovky.cz/relax/lide/vzdelani-je-zaklad-spolecnosti-a-romske-deti-nejsou-hloupe-mym-pranim-je-ukonceni-segregace-romskych.A210830_145424_lide_ape#paywall-locked


Magdalena Karvayová obdržela cenu Alice G. Masarykové za lidská práva 

Při příležitosti oslav Mezinárodního dne lidských práv a 70. výročí podpisu Všeobecné deklarace lidských práv předalo Velvyslanectví USA v Praze patnáctou cenu Alice G. Masarykové za lidská práva Magdaleně Karvayové, mladé romské aktivistce v oblasti inkluzivního vzdělávání a spolu-zakladatelce Awen Amenca.

Magdalena Karvayová byla oceněna za své vyjímečné schopnosti vést a posilovat romskou komunitu ve snaze o přístup ke kvalitnímu vzdělání v České republice. Odhodlání Magdaleny mobilizovat romské občany a rodiče, aby se sami zapojili a požadovali lepší vzdělání pro své děti, jsou úžasným příkladem pokroku a změny, kterých mohou lidé docílit, když vezmou svůj osud do vlastních rukou.

Za posledních pár let se Magdaleně, spolu s kolegy Jolanou Šmarhovyčovou a Miroslavem Klemparem podařilo zařadit přes 600 romských dětí do klasických škol v Ostravě, Brně a okolí.

KDO JSME

Toto je náš příběh

Všechno začalo v říjnu roku 2013 kampaní na desegregaci škol v Ostravě. Byli jsme pouze tři organizátoři a dosáhli velmi dobrých výsledků. Náš tým místních organizátorů také zjistil, že nejúčinnějším nástrojem vedoucím ke změně stávajícího vzdělávacího systému je skupina oprávněných a plně informovaných romských rodičů. Právě ti jsou schopni nejen obhajovat práva svých dětí, ale také společně bojovat proti diskriminačnímu a segregačnímu vzdělávacímu systému v Ostravě. To je potenciál, kterým lze dosáhnout strukturální změny stávajícího vzdělávacího systému (spolu s advokacií na legislativní úrovni).   

Seminář s rodiči a Justice Initiative
Seminář s rodiči a Justice Initiative

V následujícím roce 2014 jsme upravili stávající metodu "Leadershipu, organizování a akce: vedení změny" z americké Harvardské Kennedy School a v souvislosti s místními podmínkami ve vyloučených lokalitách Ostravy jsme začali budovat stabilní skupinu místních lídrů z řad romských rodičů. Budování leadershipu probíhalo tak, aby dobrovolníci z řad rodičů byli schopni vést kampaně zápisů do kvalitních a nesegregovaných základních škol samostatně.

Zápis do první třídy 2015
Zápis do první třídy 2015

Skupina 7 rodičů, která se na kampaních podílela dobrovolně, vedla v roce 2016 a 2017 kampaň zápisu do ZŠ a úspěšně zapsali stovky dětí. Ze skupiny dobrovolníků, kteří pracovali se stovkami rodičů, vznikla Asociace Romských Rodičů (link na jejich web). Členové vedoucího výboru asociace byli zvoleni ve volbách, které se konaly v březnu 2017 za účasti okolo dvě stovek romských rodičů z ostravských lokalit. Toto je unikátní nejen v Ostravě, ale i v Evropě. Dalším důkazem toho, že toto organizování komunit je úspěšné, byla vysoká účast na happeningu k výročí rozsudku D. H., kdy se zúčastnilo více jak 2000 lidí, převážně Romů z celé ČR.

Happening k výročí rozsudku D.H.
Happening k výročí rozsudku D.H.

Zjistili jsme, že když se tyto matky s námi pravidelně scházejí a podílejí se na aktivitách kampaně, dochází k vzrůstu počtu romských dětí na kvalitních ZŠ a zároveň rodiče mají pocit, že jsou přínosem pro komunitu. Dochází ke změně stereotypu romské ženy, která jenom vaří, uklízí a pečuje o děti. Účast v kampani jim přináší nejen zdroj informací, které potřebují, ale také vytváří jejich osobní rozvoj a smysl pro důležitost a smysluplnost.

Naším primárním cílem jsou zápisy do kvalitních a nesegregovaných základních škol a školek a budování kapacit leadershipu z řad romských komunit. Naše práce nekončí pouze zápisy romských dětí do 1. tříd, ale sledujeme také jejich úspěšnost. Samozřejmě také pomáháme našim konstituentům (rodičům), kteří nás osloví ve věci přeřazení svých dětí na jinou a lepší základní školu, stejně jako poskytujeme informace, jak získat stipendium pro romské středoškoláky a vysokoškoláky.

Kulatý stůl s Evropskou Komisí v Bruselu
Kulatý stůl s Evropskou Komisí v Bruselu

Také provádíme síťování s právními národními i mezinárodními organizacemi za účelem advokacie a jsme také členy pracovních expertních skupin pro oblast vzdělávání nejen na národní, ale i mezinárodní úrovni. 

Kolegyně Magdalena Karvayová obdržela cenu "Osobnost roku 2017", kterou vyhlašuje deník Referendum. Awen Amenca je všeobecně vnímáno jako hnutí, které bojuje za lepší vzdělávání romských dětí a jeho členové jsou uznávanými experty na inkluzinví vzdělání.

Příprava na demonstraci
Příprava na demonstraci
Happening k výročí D.H. v Ostravě se zúčastnilo 2000 lidí
Happening k výročí D.H. v Ostravě se zúčastnilo 2000 lidí
Zápis do první třídy 2015
Zápis do první třídy 2015
Motto happenigu bylo "kvalitní vzdělání pro všechny děti"
Motto happenigu bylo "kvalitní vzdělání pro všechny děti"



Malé změny s velkým dopadem


Během tří let, kdy kampaně děláme, jsme zapsali 485 dětí do kvalitních škol a školek a s naší pomocí získaly stipendium desítky romských studentů na středních i vysokých školách. Daří se nám snižovat počty dětí na segregovaných školách a díky tomu jsme uzavřeli šest tříd a jednu celou segregovanou školu v Ostravě. Ostatní školy už vymýšlejí plán, jak se stát atraktivní i pro neromské žáky a jak zlepšit kvalitu vzdělávání. My jsme samozřejmě připraveni jim v tomto úsilí pomoci. Jsme zapojeni do projektu Rady Evropy a Evropské Komise INSCHOOL, kde se snažíme zavádět osvědčené inkluzivní praktiky na šesti školách a výsledky pak budou sloužit k nastavení legislativy a metodiky pro ostatní školy.

Také naše úsilí na poli advokacie nese své ovoce. Případ, kdy byla jedna škola v Ostravě uznána vinnou, protože diskriminovala romské děti odmítáním již u zápisu, se stal precedentem a na základě tohoto soudního rozhodnutí byla vydána směrnice pro zápisy dětí do prvních tříd.

Jako velký úspěch v úseku organizování komunit považujeme to, že na základě voleb vznikla Asociace Romských Rodičů a tato asociace dnes pokračuje v kampaních zápisů do škol a školek v lokalitách v Ostravě. 


To jsme my

Seznamte se s týmem 

Awen Amenca

Miroslav Klempar

Vystudoval střední školu hornickou. Dvanáct let pracoval jako horník mechanizátor. Po sametové revoluci podnikal a zaměstnával řadu Romů. V roce 2000 odjel do Velké Británie a tam několik let podnikal ve stavebnictví a zároveň studoval angličtinu na univerzitě v Birminghamu. Studium dokončil diplomem DPSI a začal pracovat jako tlumočník pro soudy a policii a zároveň jako poradce pro školský úřad v Birminghamu. Po návratu do České republiky začal pracovat jako organizátor komunit v Ostravě, kde pracuje dodnes. Také pracuje jako přizvaná osoba České školní inspekce, je členem pracovní skupiny Agentury pro sociální začleňování, členem koordinačního výboru Aliance rodičů pro inkluzi a také členem pracovní skupiny pro zahraniční spolupráci Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. 

Magdalena Karvayová

Studuje na New Yorské univerzitě v Praze LLM (magistr v oboru právo), absolvovala program Leadershipu, organizování a akce: vedení změny na Harvard Kennedy School (USA) a obdržela titul B. A. v oboru komparativní právo na Angloamerické univerzitě v Praze. Pracovala v Nadaci Open Society Praha jako koordinátorka programů "Lidská práva a vzdělání", absolvovala stáž na britském velvyslanectví v Praze se zaměřením na lidská práva a integraci Romů v ČR. Pracuje jako přizvaná osoba České školní inspekce, členka expertní skupiny při Radě vlády pro záležitosti romské menšiny a v současné době působí jako organizátorka romských komunit v oblasti vzdělávání.

Jolana Šmarhovyčová

Jolana pracovala 7 let jako terénní pracovník, potom jako vedoucí nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. Během své praxe přišla na to, že poskytování sociálních služeb nevede k nápravě problému, ale jeho prohlubování a stagnaci. Po zkušenostech se svými dvěma dětmi se rozhodla zapojit do kampaní na zplnomocňování rodičů romských dětí a začala se od roku 2012 věnovat implementaci rozsudku D. H. a ostatní versus ČR. Je členem expertní skupiny pro vzdělávání při Úřadu vlády ČR a přizvanou osobou ČŠI. Práce uvnitř komunity je pro Jolanu velice důležitá a organizování komunit vidí jako nejdůležitější a nejúčinnější nástroj vedoucí ke změně.



A CO TEĎ?

Podpořte naše úsilí